Pouťový fotbálek 2015
Nealko pouťový fotbálek 2015
Šalmanovické fotbalové hřiště se opět po roce stalo dějištěm vesnické kopané. Nedělní pouťové odpoledne je totiž jediným dnem v roce, kdy chlapci a chlapi ze vsi opráší letité kopačky a s vervou se vrhají na hřiště.
Na sluncem seškvařeném trávníku se proti sobě postavily staré známé týmy Sever a Jih. (Rozdělení hráčů do týmu je určeno bydlištěm hráče, kdy pomyslnou dělicí čarou je hospoda. Tak, jak to před čtyřmi lety zavedl zakladatel pouťového fotbálku v Šalmanovicích Pavel Pekař.) Od prvních vteřin zápasu hráči statečně bojovali a fotbálek si náležitě užívali. Mezi hráči panovala přátelská fotbalová atmosféra a pravidla? Ta se dodržovala, no taková ta vesnická. Fotbalisté amatéři se divákům postarali o zábavnou podívanou a hráči – „posily“ z vyšších fotbalových tříd zase dychtivým fanouškům předvedli různorodé taktiky a vynikající práci s míčem. Sever i Jih měl za svými zády vynikající oporu. Oba brankáři bravurně vychytali a s nadhledem zlikvidovali řadu gólových situací. Diváci tak shlédli velmi vyrovnané přátelské utkání, které skončilo remízou 3:3. Na závěr si ještě hráči při penaltovém rozstřelu vyzkoušeli obratnost obou brankářů. Pouťový fotbálek se letos utkal s jediným nešvarem. Nedopatřením, ke kterému dochází u nás na vsi jednou za tři sta let. Chyběl totiž šenkýř se sklenicí oroseného zlatavého moku, která by ve třicetistupňovém vedru bodla jak vyprahlým hráčům, tak žíznivým fanouškům. Se zaťatými zuby přicházeli tak na chuť obyčejné „kohoutí“ vodě. Výstižný výraz v jejich tváři dával patřičně najevo, že nealko fotbálek není na vsi to pravé ořechové. Po skončení zápasu se všichni blesku rychle přesunuli do hospody, aby napravili, co během odpoledne zanedbali. Doplnit chybějící minerály.
Jó, chlapi, příště se musíte lépe domluvit! Takový byl, i když neplánovaný, nealko pouťový fotbálek.
Martina Korandová